Cesty života.

Život je pro mě obnošená vesta,
kterou si denně oblíkám,
nikdy nevím jak dopadne cesta,
kterou se denně ubírám...

Když takhle svoji cestou kráčím,
potkávám lidi takové,
bezhlavě ženou, přes bodláčí
a neznaj cesty mechové...

Jiní se zvolna derou vzhůru,
po zádech druhých lezou výš,
o plná koryta se perou
na prašných cestách je nevidíš...

Tak zpívám blues o všech těch cestách,
co na světě se klikatí
a lidé na všech křižovatkách,
na zážitky jsou bohatí...

Všechny ty cesty, jsou tak různé
a nevím zda v nich setrvám,
potkávají mne chvilky krušné
a nevím zda v svém směru vytrvám...

Život je stále obnošená vesta,
kterou si tak rád oblíkám
a i když nevím kde skončí má cesta,
s přáteli na ní nejsem nikdy sám...