Touha

Touha

Jako pírka vzduchem letí touha,
pro někoho výhra, jiným zhouba.
Tak záhadná,
tak tajemná.

Já toužím, i když nemůžu,
ale cožpak si nějak pomůžu?
Nedosažitelné mě nejvíce přitahuje,
provaz touhy se kolem mě utahuje.

Nikdy jsme Tě neměla poznat, proklatá duše,
co s mým životem zatočila tak suše.
Nikdy více nebudu milovat Tě,
nikdy více nebudu obdivovat Tě.
Nikdy více nebudu toužit,
kdo se má potom sám soužit?

Často vídávám Tě,
ale dělám, že nevidím.
Víš, jak miluji Tě
a zároveň nenávidím?

To jen proto, že toužím, ale nemůžu…