Vznešenost umírání...

Dnes tedy vydechl jsem naposledy...
Uprostřed vřavy a daleko od domova...
Nebylo těžké zemřít, ale nechce se mi...
Uvěřit, že veta je...

...po mě...
...po mých snech...

Řekli byste, že mi dvacet bylo let?
Ale zesinal jsem válkou a tím co jsem už viděl...
Tak vlastně dnes zemřel stařec bez iluzí...
Co bojovat šel za lepší svět!
Co bojoval a často se i styděl...
Když místo mě, umírali druzí...

Loučil jsem se s bratry jimž fangle byla hrobem...
A o vlasti se často mezi bratry nemluví...
Vždy jsme tu byli sami - jeden jednomu vždy roven...
To si ten co mě sem poslal představit neumí...

Tak zemřel jsem, prý za vlast, a dvacet mi bylo let...
Tak zemřel jsem, prý za Vás, a chcete mi závidět?

Věřte mi - já si umím představit pro sebe lepší osud!