Unavené pondělí

Únava,
zabodává se do pat u nohou.
Brzká rána podepsala se na víčkách.
A v obtisklých šlépějích, nás dvou,
maluje mráz na čirá sklíčka ..

abecedu ..

V bolavých zádech snad rampouchy vyrostly,
a v nateklých lýtkách je kamení.
Jak pondělních dnů mám čím dál tím dosti,
když další hodiny do pátku v dálce zní..

však takhle natahovat uši musím..

Tak těším se myšlenkou na konec týdne,
a v náručí únavy chystám se spát.
V pekelném dni, jak když čert plivne,
na loži z plamenů, budu usínat..

Ještě pár dnů..