Autumnwood

Potkal jsem v lese svoji Nik,
v zálesáckém byla šik.
Kochali jsme se podzimní přírodou,
setkání nevzniklo jentak náhodou.

Mokré listí, husté větvoví,
zamotané pod nohy jako lanoví.
Trnité keře plných bobulí,
studený větřík u uší zabulí.

Na nás se tlemí sivá obloha,
a ty tu stojíš celá do naha.
Obleč se, nastydneš a možná víc,
doma mi toho můžeš spoustu říct.

Venku prší, zelená se kraj,
dva milenci si spolu povídaj.
Pod dekou učí se anatomii,
než prudká vášeň pomijí.

Ráno spadla mlha, na zemi kaluže,
někdo v noci spadl do skruže.
Volání začalo brzy poránu,
počkejte chvíli, než vstanu.

Počkal jsem před domem na Nik,
dneska nebyla zas tolik šik.
A nebylo to jentak náhodou,
najít dětskou dušičku bolavou.

Ztracené dítě uprostřed hor,
z loďky vznikl jeden vor.
A tak skončil ve skruži jeden ryk,
dítě bylo zdravé, hravé, šik.

Co bude dál, to ti už nepovím,
porotože o tom dál houby vím.

18.11.2007 | jehlaspichlas

Stránky: [1]