PRŮMYSLOVKA

Naše škola průmyslová,
ta z nás dobré lidi chová.
Snaží se co jí síly stačí,
nás však nepřeonačí.
Snaží se o to víc,
je jí to na nic.
Škola má různé výchovné metody,
ledovou sprchu i elektrické katody.
Ale lepší nežli učitelů křičení,
je správné žáků mučení.
Škola se v tomto směru vybavila
a mučící stroje zakoupila.
Pořídila botky španělské
a ty když jsou na míru, vychovaj i špindíru.
To zas palečnice na prstíky,
vychovaj i uličníky.
Když přijde ke slovu železná panna se svírající,
to je pak pěkně skličující.
A což skřipec teprv,
ten je pěkně na prd.
Natáhnul lidi až do nebes
a dál to už nikdo nesnes.
Ještě je tu kobka ve sklepu,
já už tu samotu nesnesu.
Je to k zbláznění,
být takhle v odloučení.
Když ještě někdo nemá dost,
je tu elektrické křeslo pro radost.
Jó elektrické křeslo zas,
doplňuje energii v nás.
Když to snad ještě někomu nestačí,
na šibenici odkvačí.
Na šibenici si vás pěkně popraví,
a žádný doktor už to nespraví.
Tady vidíte, že škola se o nás stará asi tak,
jako když bzučí komár a pak CVAK.
Dobzučel a pak odešel - na věčnost.