I vzpomínky mizí

Chybí mi ty dny,
kdy jsme tak šťastní byli.
Teď však vzpomínky jsou ty,
co jediné po tobě zbyly...

Oba jsme si lásku vyznávali,
každý z nás srdce druhému dal.
Vzpomínám na ty okamžiky,
kdy jsi mě ještě miloval.

Starosti byly nám dříve tak vzdálené,
pak každým dnem však byly blíž a blíž.
Proč musely přijít a nevrátit se zpět?
Jsou jako vítr co už nezastavíš...

Myslíš,že se naše láska nedá zastavit?
Myslíš,že se někdy vrátí?
Možna,že se zase někde zase objeví,
ale jednou,jednou se stejně opět ztratí...