Vlastně se neznáme, ale ...
Vlastně se neznáme, ale ...
Ale máme tolik společného
Často o tom ani nevíme
Každý neseme své trápení
Mlčíme i při živých rozhovorech
S lidmi v okolí
A toužíme se najít
Sdílet své životy
Dávat si úsměvy
Cítit podporu
Mlčet a jen tak být spolu
Dívat se na modré nebe
A odevzdat se tomu souznění
…. S příchutí člověčiny …
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Nedávno jsem komusi vyprávěla,
jak tvůrci modrých stránek možná netuší,
co sblížili tu srdcí...
manželství tu vznikla...
zachránilo se několik duší,
co chtěli životu dát vale...
přátelství se tu uzavřela...
vznikl nejeden románek...
mnohá duše se uzdravila
díky kouzlu veršovánek...
odplavilo se spousta splínů...
vypsalo spousta bolestí...
i když se sneslo hodně stínů,
stejně je to vše o štěstí,
které do sebe nabíráme...
to obyčejné, člověčí...
díky němu se usmíváme...
a to je ten dar největší!!
:o)
30.12.2007 18:13:00 | Cecilka
ľudkovia zlatí z modrého neba
ste mi ako každodenný chleba
neviem, či mi treba poznať Vaše tváre
radšej Vaše duše, chcem spoznať to pravé
05.12.2007 15:21:00 | Romana Šamanka Ladyloba
vlastne se nezname..
nejspis je to osud
mozna je to smula..
tak ci onak se zname .o))
27.11.2007 20:05:00 | Bean
jéééé to je ale hezké...vystihla jsi přesně to, po čem touží každý člověk:-)
27.11.2007 09:46:00 | Lady Carmila
každý jsme si tak nějak přimysleli k básním a ke jménu obličej ...krásný jako tvář cherubína , samozřejmě ....ach bože,to by bylo ztracených iluzí ....a mé zrcadlo jen posměšně kýváááááá....:-)))
26.11.2007 07:59:00 | pavlis
A já zase v jiném supermarketu,
no prostě víkendová nákupová hrůza.
A třeba 2-3 lidi přede mnou je Beepat
a možná u pokladny zrovna stojí múza.
Kdo ví :o)
24.11.2007 15:40:00 | Šerpík 1