sám na schodech

Tak jsem tam seděl na schodech

sám bez všech

přišly na mě chmury

a já daleko měl svoje druhy
.
už byl večer vlastně byla noc

a ta flaška na mě byla asi moc

snad svůj díl mělo i to cigáro

to je tak když člověk nemá na skéro
.
sedim a čumim do dna lahve

a ejhle co tam neplave

myšlenka co mě zžírá

oči na ni hledí a rozum se jí vzpírá
.
nedaleko je rychlostní silnice

napdlo mě to skončit nedožít se ranní opice

ani nevim jak ale přes slzy jsem už neviděl

už už abych k ní šel
.
táhla mě obrovskou silou blíž a blíž

nikde žádná překážka nikde žádná potíž

bylo by tak snadné zbavit se života

a silnice by byla zahodinu umytá
.
až by někdo sbíral tělo mrtvého básníka

co platná by mu ale byla jeho lyrika

proto jsem tu a nehodlám se vzdát

je to ale blízko, nebudem si přece lhát..