Má jediná

Má lásko ty jsi jediná,
v šírém tom světě krutém, jsi větrem co mne omílá.
Můj květe rudý pichlavý,
jsi sluncem na temné cestě bezprávým.
Krásná panno, vílo poslední,
nechť nic nezažene úsměv z tvojich tváří, ni nejkrutější splín.
Ó má luno kouzelná,
kéž můj spánek hlídáš jak kočka svoje koťata.

Vše bych ti daroval vše obětoval,
jaká jedné chvíle cena jest?

Jen ještě jednou spatřit bych tě chtěl,
naposledy chtěl bych zaslechnout tvůj smích,
naposledy pohladit hedvábné tvé vlasy,
naposledy s tebou, jen s tebou chvíli být.

Navěky zakletá jsi v srdci mém,
ty jsi krví bez které nemůže žít.