Sen bez tíže

Včera jsem měla zvláštní sen,
proměnil noc ve slunný den.
V tom snu mě střetl blázen starý,
však nechtěl po mně žádné dary,
jen na spánky mi ruce dal
a všechen můj rozum v sebe vzal.

Potom, jak ve stavu bez tíže,
nepřipouštějíc si potíže,
jsem bez zvrknutí kotníku
dotančila až k rybníku.
Tam rybka pleti téměř zlaté
mi chtěla plnit přání svaté.

..."Chtěla bych boty z papíru
a křídla z modrých safírů
a bydlet v domku ze sýru
pak šplhat k nebi po pýru
mít stádo vlastních tapírů
tančit na plese upírů"...

Než rybka mi mohla přání plnit,
začal se budík na stolku vlnit.
Můj rozum vtisknut byl mi zpátky,
již není cesty do pohádky,
všanc šedé realitě se chvíli dát,
zabít ten čas než zas půjdu spát.