Anotace: půl 2 ráno... v hlavě miliony myšlenek... nevím co dál... snad jedině přijmout trest... nechci přemýšlet nad rýmy.. je mi jedno jak to bude znít.. chci jen psát... pro sebe.. pro něj... pro ty co chtějí číst...
Tolik, tolik hvězd
máš nad sebou.
A je tolik, tolik cest,
co tě k nim dovedou.
13.06.2008 19:56:00 | jehlaspichlas
Tahle báseň mi mluví z duše, nebo spíš ze situace, ve které jsem kdysi byla a pořád ji dost vnímám. Nedávno jsem svého ex v rozhovoru s kamarádem označila za "toho osudového". A on se smál, že není osudový, když spolu přece už nejsme. Málokdo pochopí, že i to se někdy stává.
15.03.2008 18:46:00 | verunča
Nevnucuj se. Všímej si spíš těch ,co se věčně vnucují tobě. A neni jich málo.
09.02.2008 11:10:00 | Jana Z
Jsem rád,že mi tvoje básně byly doporučeny a díky za to. Jen nechápu,že se můžeš trápit kvuli někomu, kdo si tě očividně vůbec nezaslouží.
08.02.2008 11:20:00 | butrid
holka, ty píšeš přesně moje myšlenky ....takových trpících je nás spousta ....bohužel ....ale aspoň se dokážeme z bolestí vypsat ....a na chvilku je líp ...
05.02.2008 20:29:00 | pavlis
ano, to málo se stává, ale stává se a já doufám, že ten kdo men miloval mi odpustí, že já nedokázala milovat jeho...
05.02.2008 19:18:00 | Santinan Black
Zajímavý... Fakt zajímavý a nevím, co ještě dodat, aby to nebylo řečeno někým přede mnou nebo tebou... Superky:)
02.02.2008 23:39:00 | Liss Durman
Nemám co psát,všechno jsi napsala a zbytek dopsali ti pode mnou.Z něčeho se "vyspíš",ale zachovej sebe,asi stojíš za to,když to umíš napsat.Drž se.
02.02.2008 22:01:00 | WAYWARD
Soudní tribunál rozpolcených srdcí,
jak vlny mořské na přístav doráží,
je těžké tančit sama jen s nadějí tě zvící,
Však nepochopí nikdy, ten kdo nic neztratí...
05.01.2008 15:18:00 | Lisa.Ginmi
Jak krásná je báseň, kolik v tom je pravdy?! Moc až příliš mnoho. V této básni jsem se našla. Já vážila si, ale příliš jsem chtěla býti vedle něho, což asi chybou bylo. Z toho vychází, že čas našeho rozchodu přichází, sic láska doutná ještě v našich srdcích. Proto jsem psala báseň Oheň v ledu
05.01.2008 14:08:00 | Inies
Stalo se stalo a ty to nevrátíš. Jedině, že se vrátí on sám. Jak rád bych vrátil pár událostí ve svém životě já, nemáš zdání. Ale neměl bych to poučení pro příště.
05.12.2007 16:14:00 | Dračičák
Krásně napsaný, šumí to jako moře, je tam příliv i odliv,vlnobití. Racci se nášejí nad modrou plochou a snaží se ulovit rybu, chtějí žít...stip, líbí 1***
04.12.2007 08:45:00 | cevert
Kráné...ale nemyslím si , že to byl ten pravej:-) To by kdybys prosila..no prostě by se vrátil..takhle vypadá láska..teda podle toho proč jsteod sebe odešli...
03.12.2007 10:35:00 | Lady Carmila
nádherná :) a jestli to byl opravdu ten pravej, tak Ti ho osud vráti :)
30.11.2007 15:44:00 | Romana Šamanka Ladyloba
myslel jsem si, ze to bude dalsi dilo tyu kvantita na ukor kvality, ale mile jsem se presvedcil o opaku *TiP*
29.11.2007 16:56:00 | Jen tvůj anděl
jsou chvíle, kdy se dovedu usmívat i s pouty na rukou a naopak, kdy nedokážou vykouzlit úsměv ačkoliv mi nic nebrání v rozběhu...
29.11.2007 13:41:00 | excited
pro jedno kvítí slunce nesvítí .. osamostatni mysl a pokus se psát jinak .. investuj myšlenky do lepších věcí, než do tmavého hábitu :) úsměv Ti sluší ;) jako každému ..
28.11.2007 16:06:00 | Analisieren
Trest smrti, tak to si pro mne někdo přeje snad asik ze všeho nejvíc ... kdo? Nemohu prozradit. Doufám, že si to jen přeje, ale nestane se to. Báseň je dobrá, myšlenková, celkem upřímná.
28.11.2007 12:17:00 | NikitaNikaT.
Hezké..opravdu..Někde jsem četl že nejhorší zločin je,narodit se,že je za to trest smrti..:-)
28.11.2007 09:13:00 | Weylin