Prokletí

Bezradně
skládáš zas a znova
na papír
vedle sebe slova.
Díváš se
do nitra svého "já"
však
je vůbec možné v něm
cokoli zahlédnout..?
Přemýšlení bolí
a kolem je pusto
a prázdnota.
Bude někdy líp?
Těžko...
Ani naděje netrvá
věčně
a strom času nečeká
- cosi nemilosrdně
ukusuje den po dni,
rok po roce - beze změny
- dokud nezbude vůbec nic...