Sbírka nádechů
Sbírka nádechů
Anotace: pro Kristýnku, která mi bere pořád dech, pro Mici, která mi ho vrací, pro toho kdo není jen jeden, a taky pro toho se kterým nejsem jedna já
tak jako teplé dlaně na studeném skle
okolo tebe
a mě se otáčíš
.
spadla s popraskanými rty
/krvácíš mi do rukou moje malá/
spadla a padat už prý bude pořád
jsou to jen řeci
ale i tak máš oči podlité
vlnama
co v jediném záblesku
spláchly tě k sobě
a křídla se složila do krabičky
/instantní svět/
kouří, ale ruce se mi klepou
a v saténových bocích ji trochu
rostou moje chyby
jsme spolu jak dvě ryby
v akváriu
díváš se na mě a já se dívám zpátky
dotkneme se někdy sebe?
jsou to jen slova, nebyly iluze
jsem vosa
chápeš to podobenství ve své hlavě?
jsem vosa a ty jsi ten co mě chytil
za žihadlo
už od včerejška nemám přání
protančit světem
houpavým krokem ideálů
za almužnu se učit hrát na všechny stébla světa
a usínat pod kloboukem
/nebylo nikdy riskantnějších slov
než když říkáš je ty/
zkouším si mačkat ruce
tak aby to bolelo, a tak abys to taky znal
ale nemůžu najít nic
nic co by pomohlo
nemám dnes lepší nápady
jen hloupě se zavírat
do vašich srdcí
...
/tu trochu pýchy zkoušel prohrát v mariáši/
nic jen půlka obličeje zbyde ti
ta druhá se nesměje
ta druhá tě spolkla
a ty uticháš
jako dým
dohasínáme oba v krabičce od zápalek
někdo už nestačil škrtnout
a náš poslední z prvních jeden hlas
s největší parádou svítících koleček
sprostě a prostě udal nás
/a vlastně to nikdy nebylo nic
a mě to jen občas bere dech
a pak neprávem beru ho i vám
mám sbírku dechů od vás všech
a marně čekám na výdech/
Komentáře (13)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
... tak začneme s učením ... od začátku ... nádech ... výdech ... nádech ... výdech ... ná...
03.12.2007 08:57:00 | JardaCH
iluze byly a byla jich spousta, asi tak milijón a já jsem si je jednu po druhý nechala zabít, a vlastně jsem je i spoustě lidem povraždila, schválně a škodolibě, sobecky. Možná proto, že mě taky chtěli chytat za žihadlo. Ale v krabicích se světem v prášku už recept na znovuokřídlení najdeš jen těžko... tak musíme padat
a já se klidně nechám srazit další takovou básní
jen ber ty naše nádechy s rezervou, protože holotropní dýchání našim zvráceností bez odbornýho dozoru je trochu risk:)
LZU... lžu?,,, neee, já skoro nidky nelžu...:)
02.12.2007 14:04:00 | Trdlo
nádhera..rozárko..jen tak jsem se podívala na tvůj nick a na první věcičku (no vlastně poslední) co jsem viděla..a musím říct že je o nádherně čtivé, hravé, krásné a já nemám slov...Je zvláštní, že jsi napsala něco co já v hlavě dávno vím a neumím to popsat...prostě krása..a někkteré rýmy mě fakt baví...prostě supr:-)
02.12.2007 12:34:00 | Lady Carmila
ach jo...tak tu pořád nějak všichni vzdycháme..třeba já...zrovna teď...nemám sílu vydechovat...a vlstně ani vdechovat..takže otvírám krabičku od sirek se vzpomínkama...aby mi vdechly trochu života a síly...taková sbírka dechů po ruce...není nikdy k zahození...a tys mi teď taky tak krásně dýchla svěží krásný podzim vzpomínek do tváře a do zorniček...:)
...vzpomínám na tebe rozinko:)
01.12.2007 19:04:00 | Lizzzie
to je nádherný...po přečtení něčeho takového bych ti klidně půjčila svou levou plíci...;)
01.12.2007 15:00:00 | Severka
moc krásný..nemám slov,protože mi na ně nestačí dech..zvládnu jen supertip :o)
01.12.2007 14:53:00 | Zirka
nejsem rybka....
pokousela jsem se plavat proti proudu... a nejde to
01.12.2007 12:20:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
a já mám ráda tebe týnko:) dneska jsem si četla znovu tu básničku, tvoji, jak jsi mi posílala do vzkazů tenkrát kdysi...a něják se mi zalily oči slzama, protože to je všcehno tak něják pravda...a asi se mi vrátili některý věci...takže to já děkuju Tobě rybko
01.12.2007 12:17:00 | Rozárenka
Rozárko, včera jsme měli chemii... čtvrtý den za sebou.. v tomto týdnu... a všichni věděli, že je to moc....a tak jsme hráli hru... se sirkama... vylosovalas ve skupince po čtyřech katičku..... vyřešila úlohu a při její správnosti dostala sirku... kdo jich měl nejvíc... dostal bonbon... čtyři skupinky měly stejný počet bodů a jedna ještě víc.... jdna mín... krom jedné skupinky dostaly bonbon všichni...
a byl dobrej..víš.....
jenze už se nevedelo, kdo toho pro něj udelal nejvíc.
Ta básnička je hezká.....děkuju...jen... zapomen na poslední výdechy, nemaj cenu protoze je to myslenka az k nepredstavení.. kdo ví, co bude pak a nikdo netuší, co se deje s námi...
.... zapomněla jsem ti říct, že.... anička pepíček...leželi.. a vedle nich.. byl kámen....
ne, káme není vrazedná zbran....
pepíček a anička jsou rybicky... kámen vletel do akvárka a ony se plácaly.... na zemi... až se doplácaly...
a víš co?...
vůbec nikdo na to nepřišel krom někoho, kdo si to přečetl :-)
Mám tě ráda, trdlo :-* Drž se, hm? :-)
01.12.2007 12:11:00 | Zamilovaná do nezamilované doby