Neslyšná planina 3/Přemožitel

Viděl jsem boj Světla se Zlem
Dlouhé věky trvala bitva na planinách Střetu
Dny se zkrátily a pak zmizely úplně, přestaly mít význam
Ve všech srdcích zavládla tma a slzy naděje hořely jako mrtví vojáci

Mé oči uvykly chladu, jak jsem zamrzal a vrůstal do Bolesti
Stromy praskaly a krvácely a v místech, kde se jejich život dotkl půdy
se objevil popel a v něm kříž
Vítej, Smrti…

Vyhasnul svět, vyhasly svíce rozžaté Životem
Vlhkost napadla všechny bytosti a ty začaly hnít
neschopné odolat náporu smutku a škodolibé přetvářky
která věděla, že se začíná smát

Zmýlila se, tak bylo psáno
Slova dávno narozených se začala zhmotňovat a protrhávat mlhu
neboť můj Milovaný došel konce své cesty
jak zasekl meč Pravdy do hrdla Ďábla

Slyšel jsem křik, trval několik myšlenek, řítil se prostorem, až ho celý naplnil
A náhle bylo ticho