Moc světa

V dálné snaze milionáře jsem cítil pach,
stát se chudým občanem, proč?
u bedny sedět s chlebem a sádlem,
v činžáku jak sardinky v tomatě,
něco tu páchlo...
ale co?
V dálné snaze dekadenta jsem cítil pach,
malovat obrazy růžovou, proč?
vždyť hnus není růže, však bodláčím jest,
tak proč nehledat krásu v trnech?
něco tu páchlo...
ale co?
V dálné snaze admirála jsem cítil pach,
stát se nositelem míru, proč?
báj se o své tělo, duši,
když váš mír ničí tanky?
něco tu páchlo...
ale co?
V dálné snaze lehké děvy jsem cítil pach,
stát se služkou Hospodina, proč?
vždyť bujné tělo v černi zmizí,
a vy stejnak svedete Boha ,
něco tu páchlo...
ale co?

Dle nového zákona, odstavec sedm, paragraf tři,
pro žebráky dávky v podobě peněz k mání jsou,
a milionář a la chuďas o pár korun získá víc,
no není to potěšující?

Neb černého barviva nedostatku jest,
podřaží o celé dva groše!
ach, páni dekadenti, vždyť růžová je krásná též,
tak proč se trochu nepřeorientovat?

Vietnam čeká admirály,
tak rozkaz káže všem,
kdo chce konat kariéry,
ať se prosím stane mírumilovným...

Neb se již nedá ulicemi projít bez nabídky k hříchu,
hledáme i ateistické děvky,
ať se stanou křesťanskými a zalezou do klášterů
( a ať si šlapou v tichu v přítmí,
jistě...za tučnější šeky)