Přízrak

Já viděla přízrak
ukryt v černé tmě noci
letěl oblohou,
snad bez cíle, snad za pomocí
mihl se kolem mne.

Já viděla přízrak,
tmavý s pošramocenými křídly,
letí nad propastí,
ze všech sil jimi mává,
avšak letát nedokáže.

Snaží se ubránit,
avšak v temné noci,
zůstal sám bez pomoci,
propast neviditelnými lany přitahuje
jeho tělo,
vzpírat nemůže se již.

Já viděla přízrak,
pohtilo jej dno našeho světa,
jen zoufalý nářek slyšet,
a jen jedikrát záhlédla jsem jeho tvář.

Já viděla přízrak,
ten přízrak jsem byla já,
a ta propast tou jsi TY.