Hodiny x čas

Nezapomínej, že nejsi všemohoucí,
i Tobě čas vyměřený byl.
Tak dávej pozor, kam si šlápl,
abys lehkomyslností neztratil ..

Tu nit ..

Co od hlavní ručičky táhne se dolů,
přes hromadu koleček,
šroubků, až ke kyvadlu..
Ano až úplně dolů..

tam, k tomu sluníčku z plíšku ..

A malá ručička snad hendikepována,
plouží se nekonečně dlouho.
Po ciferníku hodinek,
snad v jejím kalíšku na olej je sucho ..

A ona jen zadřením sotva se pohne ..

Nebo...?

Jen přemlouvá hodiny a lehtá je potvora,
aby začly se chichotat odbíjením.
A pak jen, začne se smát, ona z vysoka,
dívajíc se na mě, jak se měním ..

Tím neúprosným časem ..

A i kdybys rozbil ten domeček koleček,
i kdybys přestal o ně se starat.
Nebude zvonit, možná ten zvoneček..

však ..

Léta do klína budou ti padat ..

Nadále ..