Pojmenuji tě Milovaná

Marně hledám slova,začínám tedy zas a znova.
Popisuju tebe,tak tajně a nesměle.
Musí to být skvělé,poroučím mysli bdělé.
Na pravo mám hvězdy,vedle tebe zhasly.
Na levo růže,zavístí jim zbledla kůže.
Chtěl sem ti říct,slova,zamrzla mi ústa....jak tě mám popsat když umírám němý v úžasu.
Když vidím tě v tvém účesu,jak krásu v partesu.
Jak 1.div světa,těch sedm se zapoměl.
Jsi královnou tou,jež při vstupu zanechává ostatní v oslněném povětří.
Jsi ta co s nadhledem řeší příkoří,a starostem se pitvoří.
Tvou zbraní je smích,já roztávám jako sníh.
Hnedle vedle tebe,když zas pro tebe skáču z nebe...však teď již napsled,a svědčí pro mě celý svět.