Laos

Teď vítá mě Laos
Ostatními nepochopen dávám slovům řád
Pro mě pochopený chaos
Vystoupil jsem z jejich nudných řad

Písmenka na dno talíře jsem rosypal
Zhasnu světlo, tma uklidní
Chaoticky na dno talíře jsem psal
„Jsem mladý, přesto senilní“

Slova za sebou poskládal jsem bez řádu
Porcelán vzduch letem proříz
Slova nestačí, myšlenky nezakryjí zradu
Soumrak ideí padá na mou hlavu

Nevyjádřím se, nepochopím se
Jsem zapomenut, přesto žiji
Písemka mění se v nohy bosé
Porcelán na žhavé uhlíky

A přesto…

Otevřel mi oči a do ruky pero dal
Píšu pro sebe, vynechám ten patos
Dal jsem řád tomu, čím jsem pohrdal
Tak to byl on…..Laos!