Bez křídel...

Anděl není ten v bílé říze
se svatozáří nad hlavou,
není ten, co se z výšky sklání,
na mráčku pluje oblohou...

Anděl je ten,co do tmy září,
když dušičku máš bolavou,
on nemá křídla,krásnou tvář
a ani hřívu zlatavou.....

On zavírá brány pekelné,
když život se zdá k nesnesení,
je ten, co ruce teplé má,
připravené k pohlazení....

Tvůj anděl nemá tělo boha,
dokonalý být nemusí,
je jednou z tváří v davu mnoha
a přitom jeden jediný...

On jediný je tu pro tebe,
když strach ti svírá srdíčko,
když slzy zlosti razí cestu
tvou uplakanou tvářičkou...

On nesoudí tě za tvé hříchy,
pořád stejně má tě rád,
nenajdeš v něm stopu pýchy,
je jediný...je tvůj kamarád...

Kamarád je tvůj anděl strážný,
nedá padnout duši tvé,
i když všechny sny a lásky
zdají se ti ztracené......

On pomůže ti z prachu vstát
a po tvém boku zůstane,
když tě život bací pěstí
a na kolena dostane.....

On a ty jste dvojka silná,
svět kolem se hravý zdá,
bláto,poušť i dravá řeka
ve dvou se dá překonat...