nejlepší táta...

Moje srdce krvácí, čím to asi je?...
Tátův hlas burácí a mámě tvrdé rány zasazuje…
Byl to nejlepší táta pod sluncem, pak ze dne na den se změnil.
Svoji zlobou pohlcen, vypadá jak pitbul co by jen zuby cenil.
Proč už nemám skvělýho tátu?
Proč je z něj teď zwíře?
Někdo zmáčknul mu achillovu patu,
A máma rány líže.
Moje oči pláčou a chtějí tátu zpět,
On ale musí chtít sám.
Do té doby bude srdce trpět.
Bude ho trápit žal.

Tati, wrať se….