Síla hudby

Ráno raníčko Péťa vstal
Písničku sobě zazpíval
Hned začli bušit sousedi
Co o hudbě moc nevědí

Ach ty mizerný holomku
Rodičů bídný potomku
Vzbudils plod mého života
Čeká tě perná sobota

Tak zahřímá hlas zpoza dveří
Péťa těm slovům sotva věří
Teď stojí tu jak opařen
Vždyť zpěvem svým jen vítal den

Však hrozby už se zvolna plní
Zmíněný plod jak nahý v trní
Dává mu pláčem za vinu:
Ukrad jsi spánek miminu

A děcko stále více ječí
Jak trpělo by prudkou křečí
Leč holomkem kdo nazýván
Už vymyslel svůj tajný plán

Že neztratil svou pevnou víru
Usedá Péťa ke klavíru
A jak by veden nebesy
Již tiskne první klávesy

Vtom najednou je pokoj celý
Naplněn něžným "Halí belí"
Že hudba činí lepším svět
Pláč v sousedství už neslyšet

Proč zastíral by Péťa pýchu
Za zdí teď bouří salvy smíchu
Děcko se směje rodič též
Hudba že ruší? Jaká lež!

Tak Péťa hraje k tomu zpívá
Vše šťastně končí - tak to bývá
Zas jednou všichni ocení
Tu skrytou sílu umění