Zlodějka citů
Zlodějka citů
Na cestách svých šlapeš po srdcích
a myslíš,
že kapky deště z těla smyjí hřích.
Povídej, co je ti?
Před sebou se neskryješ
na loži v nebesích.
V rouše evině,
netvař se nevinně,
když vydáváš klín.
Je to snad prokletí?
Povídej, co je ti?
Kdo ti vchází do slabin?
Hraješ si se štěstím a netušíš,
že v tepnách tvých
tiše zní dětský smích.
Tvé oči pláčou.
Povídej, co je jim??
a myslíš,
že kapky deště z těla smyjí hřích.
Povídej, co je ti?
Před sebou se neskryješ
na loži v nebesích.
V rouše evině,
netvař se nevinně,
když vydáváš klín.
Je to snad prokletí?
Povídej, co je ti?
Kdo ti vchází do slabin?
Hraješ si se štěstím a netušíš,
že v tepnách tvých
tiše zní dětský smích.
Tvé oči pláčou.
Povídej, co je jim??
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Vcelku pěkně napsané, myšlenkové a nápadité. Zajimavé a bolavé, jisté emoce a takové to: je to přesně pro Tebe, tak si to přečti ...
07.12.2007 17:39:00 | NikitaNikaT.