Dračí srdce

Tak pojď blíž
podívej se
na odraz tvojí tváře
v temné černotě
odlesky modrých očí
které jsou tak slepé
jak jsou krásné
ledovou krásou smrti
odrážející se
v temné černotě
mých hnijících vnitřností
vrážíš do mě ruku
mlaskavvé zvuky
provázejí tvoje
divoké hledání
brodíš se tou brečkou
až po lokty
konečně nahmatáš
to cos hledal
tmavá hrouda
jen trochu pevnější
než ten zbytek
lačně z ní ukusuješ
a polykáš
ani si nevšímáš
slizké čenoty
která ti přitom
stéká po bradě
konečně bylo
tak prohnilý
a tak ubohý
aby si je mohl
ovládnout
skrze své útroby
konečně máš své dračí srdce
nech si ho
drak znovu povstane
z hnilobné masy
svého těla
a vezme si zpátky
co mu patří
... dávej bacha na ten zvuk
... neslyšíší za sebou let křídel?