Jezdec

Jedu přírodou,
sám sebou...svobodný,
néé náhodou,
na silnici, světem opuštěný.

Jedu nevědomky kam,
jedu sám,
jedu.

Se silnicí propojený
kolečkovými bruslemi,
sem svobodný,
letím s nohami na zemi.

Sám sebou můžu být,
když cítím odpor vzduchu.
Sám sebou můžu být,
v tichu,
jen se zvukem dotyku
koleček a asfaltu.

Cítím se volný,
nikde nikdo,
nikým nerušen sem štastný,
když jedu do...
...vlastně nevím,
nevím kam mířím.

Sem unavený,
ale šťastný,
radostně unaven,
jedu ven...

Ven z vězení společenství,
najít svůj klid.
Projíždím prostranství,
s odvahou unávě čelit.

*****

Když domů se vracím,
únavu začínám cítit,
odvahu ztrácím.
Chci se tam vrátit!