Punisher

Pod černým kabátem v hlubokých očích,
Po pomstě touha z duše se odráží,
Na silném opasku na obou bocích,
Dotyky pistolí punishera oblaží.

I zadní kapsa je nože domovem,
Na svoji kořist v poklidu čeká,
By zabil člověka, co stojí za rohem,
V obrovské rychlosti oběť svou seká.

Na triku uprostřed směje se lebka,
Jako by říkala“Jsi právě na řadě“
Jak symbol smrti, tichá a hebká,
Udeří náhle, kamenem po hlavě.

A tak se sama po městě toulá,
Tuhleta smutná, zoufalá postava,
Na koho narazí a kdo jej urazí,
Toho pak za to umlčí poprava.

A v křeči smrtelné skolí jej k zemi,
V poslední minutě sleduje trápení,
Tělo již umírá a duše jde k nebi,
Toť jeho úděl, děsivé vraždění.

Však cílem hlavním jsou pro něj muži,
Bez kterých on nebyl by katem,
Milostně vrátí jim, to, co jim dluží,
Do země pošle je konečným matem.

Když potom nakonec pomstí svou rodinu,
Uteče se do světa daleko od domova,
Snad mu to jiní nedají za vinu,
Že do gangsterů nasypal pár kilo olova.