PALANDEN

Bloudíš v mých dlaních
a slovy stavíš mosty,
jež nakonec dotyky svými pálíš
...
ptáš se
a
lucernou ve stromech světlo hledáš
...
anděl tě objal nehybného
jen
šumíš meluzínou
.
spadla ti hvězda
k nohám moudrých zítřků
.
prodala ti vůni
.
.
.
pomněnky ti barví oči
tma zase ty mé
na schodištích pod kamennou sochou
.....schoval jsi lásku
.
nenadání
.
tichý závan něhy
...
cítíš
když projdu
...
ale nepoznáš
otočíš tvář
...
tiše vzdychne
naše nepoznání

...