smutek

Vidím v ní sebe...
Vedle „sebe“ vidím tebe.
Otázka zní: Je to opravdu ztracené??
Všechno je teď zvrácené...
Zvrácené do všech světových stran
K severu,k jihu,k západu,k východu.....
Bohužel všude tam dohlédnu.
Vidím,že cesta se ztrácí...
Oči ode mne odvrací.
Oceán teskní,vlny se bijí,ticho se trhá a já křičím!
NÉÉÉÉÉÉÉÉ.....ale je to marnéé
Život se krátí a ty jdeš dál
bát se je zbytečnost
je to jenom blbej ideál.
tahle naivnost....
smuteční chor zazní na míle
a pak je konec.Tohohle tesknění...