1938

"Vstávej chlapče, už je čas"
otcova ruka ze spánku tě rve,
už Němec jasně slyší hlas
to jeho Vůdce do boje ho zve!

Chtějí nám sebrat naši zem,
náš rodný kraj i ves
a oni už brzy vtrhnou sem
aby hodili nás všechny přes.

Ale jedné věci se však bojí
a vědí, že Češi zbrojí
že pevnosti máme jak hrady
nám těžko vlezou do zahrady...

Pro svou vlast chlapi chtěli se rvát
proti nepříteli pevně stát
ale vše skončilo dřív než začalo
a mnoho žen pro to plakalo.

Vzdali jsme se jako štěňata,
ani výstřel nepadl.
Zavřeli nás všechny za vrata,
nikdo už odpor nekladl.

A já se ptám proč se tak stalo?
Proč světu byli jsme k smíchu?
Proč naše vojsko hned se vzdalo?
Teď modlíme se z těchto hříchů...