Hloupý věk

Když mi bylo dvacet,
byl jsem jako troky.
Přestal jsem i sázet,
sen nahradily drogy.

Když mi bylo dvacet,
byl jsem ještě panic,
začal jsem se ztrácet,
bylo mi z toho nanic.

Teť vím, na čem jsem,
nemám pořád v gatích.
Využívám každý den,
každý občas ztratí...

Mám svůj pevnej základ,
budoucnost je nejistá.
Už nemám tolik násad,
stal se ze mne realista.

Vím, co mě bude čekat,
budou mě bolet kloubi.
Není už se čeho lekat
stejně budu vědět houbi.