Zelený, zelená, zelené...
Zelený, zelená, zelené...
Anotace: Nevím, asi že mě občas přepadáš...
a byla mu trochu zima,
stejně jako jejím rukám.
"Měl jsem tě rád, víš..."
Nevím, ale věřím ti to,
ty můj bratříčku
Pampelišky kvetou zeleně,
je to zvláštní
Připomíná mi to tvé vlasy,
nebo možná srdce...
A zvony v lednu, kdy voda je tak studená...
Nastydneš se, dávej pozor!
Myslíš,že já jsem necitelná
nebo, že by mě měli zatknout za vraždu tvých snů?
To je rozdíl, víš...
A moc důležitý.
Je to, jako když vidíš boha v nohách dřevěného stolu
Nebo v mateřském mléku..
Atd.
(hloupá zkratka, vůbec se ti nepodobá)
A pak přišla krásná vlídná paní
a řekla, že představení skončilo
Ale ty to pořád nějak neumíš pochopit...
Komentáře (7)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Nikdy neříkej nikdy... Taky jsem sem psala básně a myslela jsem si, že si je ten člověk nikdy nepřečte... A přečetl :-D a jsem za to fakt ráda...
29.12.2007 15:20:00 | Liss Durman
Kde na to chodíš? Mohla bych tvé citáty někdy použít? jsou skvělé!
Mimochodem, to bych si radši uvázala mašli, než začít si něco s tím pakoněm mým milovaným, je naprosto na zabití :-)
25.12.2007 20:03:00 | Lisa.Ginmi
Pochopí to, chyť lásku do dlaní a řekni jí "leť"... ale neskrývám odpověď tobě... udělá si co chce
25.12.2007 19:21:00 | .K.r.i.s.t.y.
Tohle bylo naprosto automatické psaní. Vím, pro koho je to určené a vím také, proč jsem mu toužila něco napsat, ale nevím už, proč to nakonec dopadlo takhle. Nepřemýšlela jsem nad tím, prostě z toho vylezlo tohle dílko. Vysvětlovat ho nebudu, ten, pro kterého bylo napsáno, to stejně nikdy číst nebude.
12.12.2007 17:04:00 | Lisa.Ginmi