bez bubnů a totemů

to se jen na chvíli zastavila země
roztočené nebe
zpívalo
kreslilo
snášelo se
na můj obličej

a zrovna padala hvězda
taková ta
co nikdy nemine svůj cíl

náušnice z třešní
sladký a temný jak večerní slunce
lákaly k nakousnutí
stejně jako myšlenky
o ránu
kterého mi nikdy
nebude líto

stínu draka
co si jen tak poletuje
oplatím úsměv

zavřu oči
dotknu se zimy na okraji kaluží
...

kdeže jsou země zaslíbený?