Hotelový pokoj

Do města soumrak sklouzl po střechách
Na okna naráží jak sametový míč
Sám klubku ulic kráčím po stopách
V mé kapse studí cizí klíč

Obchodník se spánkem se neonově směje
a jícen výtahu zas hltá další sousto
Klíč v prázdných žilách hotelu teď hřeje
Já odemykám svět kde dosud bylo pusto

Už stojím na břehu a hledím do ticha
Sem nedosáhne řeka rozbouřených hlasů
U dveří skříň jak opuštěná plástev vysychá
Z ní cítím vůni parfému a zralých klasů

Vrásčité paže křesla zvou mě do klína
Ten starý ušák vyslechl už tolik lidí
Co člověk, verze pravda jiná
Lež v říši pavučin se za zrcadlem stydí

Přede mnou postel snů je pokladnice
jak otevřené dveře biografu láká
Jen spánek je tam platnou vstupenkou, nic více
Na plátno víček promítají pro jednoho diváka