Proměna

Již se vyčasilo
do dnešního krásného jitra
vzbudil ses brzy
snad mohly za to spíše výčitky
než-li strach.
Když žádals o odpuštění
cítím jen snítek provinění
když s hlavou vztyčenou
líčím Ti dnešní klidné snění.
Vím,že se nezlobíš
dnes již našli jsme pochopení
jeden pro druhého.
....
A dnes
každý s půlkou své duše
pojedeme daleko
pro odpuštění.
A těm
jenž nechtějí pochopit
dáme sbohem
navždy...
jen Ty
se se mnou nesmíš rozloučit.
.....
A do dalších
cizích jiter
probouzíš se orosený.
Né,dnes ještě né
ještě k Tobě naposledy
stáhne ruku.
Jeho smích
ať je Ti pro výstrahu.
Po dlouhých temných chodbách
kde courají se stíny
snad neuslyšíš
-kdesi tam
z tmavého koutu
šeptat si bílé myši.
....
Dnes musíš být tady
zítra můžeš být tam...
....
A potom
až palety malířů
přibarví koruny stromů
a vítr
zamete choravou zemi
aby pod ledovou peřinou
mohla klidně spát
-Ty vzbudíš se do jitra
a budeš jiný muž.
....
A já se budu bát
abychom se milovali
stejně.
Pojedeš daleko
zpátky
a z duše Ti nikdo nevyčte
že znova začínáš.
....
A těm
jenž nechtějí pochopit
dáš sbohem
navždy...
jen se mnou
se nesmíš nikdy rozloučit!