Táta

Sedím venku na naší bílé lavičce,
do dálky se dívám.
Říkával's:„Jdu si sednout ke své holčičce,"
na to teď vzpomínám.
Táto, já ráda tě tak moc měla,
ale ty jsi mě tu samotnou nechal.
Byl jsi tátou, o kterém jsem snila,
tátou, co za mnou domů rychle spěchal.
Tvoje ochráncovské objetí mi moc chybí,
chtěla bych v tvé náruči být zas.
Nikdo mě na čelo za tebe nepolíbí,
tak ráda zpátky vrátila bych čas.
Navždy se na mě tvá tvář z fotek bude smát
a já ji s sebou napořád v srdci budu nosit.
Při vzpomínce na tebe u srdce mě bude hřát,
i když bodláky před sebou budu muset sama kosit.

Navždy mi budeš chybět, táto.