Básně

Jako měsíční svit
po vodní hladině
Jako měsíční hudba
Jako konejšivý stín smrku
Jako dlouhá a nekonečná poušť
Jindy zas
úrodná
jak pole jahod
zorané a zhnojené kupou hnoje
jako sen
jako zpívání svistotu peří ve větru
jako mrmlání listů
jako kroky v roztálém černém sněhu
tiché a mlčící hroby
myšlenek a názorů
nemají smysl

mají snad slova smysl
zvuky zhrdla?
Jen stěží jdou od srdce
jen stěží
přesto někteří kouzelníci, iluzionisté
a kurvy
mají ten dar
dar slova
dar písmene
ale,
kdo si za čas vzpomene?