Come back?

Čas, dal možnost očím číst,
rozvíjet se dál, pomalu verše skládat.
Inspirací, bylo mi hodně míst,
jenž doteky, dokázaly vkládat..

Do myšlenek mých tóny ..

Pak .. lehkostí vánku jsem pochopila,
co věděla jsem dávno, ale však !
Spěch a vypjatoust, skládání pohltila,
a teď .. již rozplynul se mrak ..

Jenž stínil emočním průchodům ..

Dal znát mi, že hvězdy ztrácí vlastní lesk,
a pták zapomíná, proč mávat křídly.
Když králem času, se stává stesk,
a opeřený, čerpá život z vědomí a víry..

Že vzpomínkou oživí účel křídel..

Inspirace se vrátila a zas hvězdy nad hlavou se třpytí,
pták roztáhl křídla, létá, perutě se prohýbají..
A vzpomínky účelné, sšíté zlatou nití,
konečně, po čase .. vědomí a vzpomínku mi dávají..

Proč křídly se mávat má ..

Tys inspirací mou, jenž po boku mi spáváš,
za časů, vyhrazený jen pro nás dva ..
To Ty, úsměvem, pohlazením zas ve mně víru vkládáš,
že určitým kouskem, snad jsem uspěla ..

Citem milovat ..