Bláznovo malé snění..

Přejíc si lásky učitele,
přejíc si lásky čas,
nechat se hladit směle,
nechat si hladit vlas.

To směšné lásky pobloznění
přest mnohé lásky strasti,
však tato "věc", jiná není,
snad jak býti v naší pasti.
Z pasti, zníš nechce se nám utéct,
do níš vkročíš zas a zasti.
Z pasti plné bláznů snění,
z naivního poblouznění..

Však, jest toto pobloznění,
chtěla bych zažít teď.
Snad, toto pobloznění!
Chtěla bych zažít navždy.
Však utajit naše snění
postavit kolem nás zeď,
kde žhnuly by naše hvězdy...

tam,tam bychom náš život žili,
ve svém vlastním světě
tak jak vždycky jsme si snili
já s ním o poetě...

Však je to jen pobloznění,
bláznovo malé snění..