Gruzínka (k poctě M.J.Lermontova)

Sněhem se třpytí závoj její
s čepičkou zlatou nad čelem
útlá jak proutek v brokátových šatech
s černými copy pod pás. Lyceistka.
Tančí teď na pódiu - pod nožkami
však horská louka voní
a v očích bílých štítů zrcadlení
do víru tance bystrý potok zvoní -
tam někde kdysi básník pobýval
orlů a lidí volnost opěval
a ona ví: co bylo, dávno není