v zrcadlení chlad svého pravého já,
spatřil jsem...v zrcadle uviděl
pár polibků, a lásku s touhou propletlou,
tisíci slovy...
04.01.2008 20:58:00 | Láďa
Poppelka napsala, že vzdušná...
a na mne působí tak... tíživě...
jak drobný kamínky
bolest naskládaná...
jak ledové kry,
co hromadí se po zimě...
promiň, jen emoce, nic víc...
30.12.2007 18:20:00 | Cecilka
Je moc krásná, vzdušná... Tvůj styl psaní mě oslovuje, děkuji za zážitek:-)
28.12.2007 19:58:00 | Poppelka
Kris..
zd se ze si uz sama odpovedela..
je vazne skvely, ze to vnimas stejne jako vsichni osatni
28.12.2007 11:39:00 | Bean
Příště... tohle slovo nenávidím...
Vyjde ti to někdy PŘÍŠTĚ
PŘÍŠTĚ to zvládneš...
Ale co když žádné příště nebude?
28.12.2007 10:57:00 | .K.r.i.s.t.y.
příště..
budu jiná..
vše kolem mne změní..
díky za naděj.
ta neusíná..
i když ji tolik není..
já slyšel jsem už častokrát...
stačí jen povstat..
hlavu vzhůru
a začít osud do svých dlaní brát..
28.12.2007 09:51:00 | Bean
Příště fáborky v barvách duhy,
ne jen tříbarevné,
na křídlech větru z jihu,
zástava Tvojí vlastní ceny,
věř sama sobě,
nevydej se splínům
k pohlcení...
28.12.2007 04:48:00 | spare
tozháraná duše plná splínů...tak jako každá druhá...no uvidíme...zeptáme se...příště...
28.12.2007 00:06:00 | Lota
Nelidské sebevědomí... to ne..
Má to v sobě spoustu citu... Ani nevím jestli jsem schopná ho všechen pobrat...
27.12.2007 23:07:00 | mattoni.uz.neni