Soucit nad matkou

Rozhněvané srdce nad několika větami,
o soucitu s matkou našich dětí i otců,
o tom, že vždy jen a jen ji věrni budeme,
že až zločinec na nás si zasedne,
vždy budeme po jejím boku.
Nebudeme utíkat, nebudeme přebíhat,
zůstaneme věrni, věrni jedné vlajce,
jedné úžasné zemi…

Nad srdcem žal, nad slovem bol,
o tom co s naší matkou se děje,
jak vrahové její jméno špiní,
jak pomalu upadá do zapomnění,
do nevratného času, kde už nikdo nikdy neřekne:
„ Hle, moje matka, moje jediná pravá vlast…“