Žiletková romance
Žiletková romance
Anotace: Jak název napovídá, je tato báseň o sebepoškozování, k němuž mám velmi blízko. Moc mě zajímají vaše komentáře! :)
do ruky tě vezmu, tvé chladné ostří ucítím.
Když připadá mi, že nic už nemá cenu a nic nezměním,
tvou ostrou hranou svoji kůži lehce pohladím.
Sladká bolest, trocha krve, čerstvá rána na mě hledí,
nebylo to poprvé ani naposledy!
Jsi účinným lékem na všechna moje trápení,
co zabírá okamžitě a bez prodlení.
Jizvy, které zůstávají po tvých dotycích,
zdobí moji kůži v bledých obrazcích.
A ten kdo říká, že je to špatné a normální není,
ten neokusil tvé štiplavé políbení!
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Je to zajímavý fenomén. Sama musíš znát hranici. Jisté je, že tohle nezůstává bez následků.
24.07.2008 20:58:00 | jiljovský
Auvajs... Tak tohle nevedu a ani nechci.
Já, když mně něco trápí, se vyvztekám, vybračeím, utřu slzy a jdu zas dál. Vždycky se dá chytit druhý dech. Poslechnu si pár písní, nebo napíšu nějakou tu povídku či báseń a hled mi je líp.
Moje kůže zůstává uštřena...
19.01.2008 19:26:00 | Nikytu
Krásné verše...Tvé pocity chápu a sama to chladné políbení ostří znám,ale tohle bych asi nikdy nezvládla napsat.Kloubouk dolů!
17.01.2008 19:09:00 | AneaCapaken
Moc dobře to znám...vím...Taky jsem se to snažila vystihnout v básni Osnova bolesti... Je to bludný kruh...
16.01.2008 09:30:00 | Karmínka
Tohle může opravdu pochopit jenom ten, kdo to také prožívá. A děkuji za tipy i komentáře!
12.01.2008 13:22:00 | Charibeja
snažím se pochopit nebo spíš procítit tvůj pohled na ten akt ... hm někde v zádech mně mrazí, že to aasi chápu a stejně si myslím, že to není řešení, pouze únik .. něco jako, když mně je smutno a začnu se cpát sladkým ... a někomu jiný, když je mu ouvej tak sáhne po flašce
28.12.2007 20:11:00 | Romana Šamanka Ladyloba