Uvadá růže...

Uvadá růže... ticho, smutek a snad i strach.
Uvadá růže... Proč? To je jen ve hvězdách.
Po růži stéká kapka rosy, to růže pláče, možná prosí.
Okvětní plátky se k zemi kloní.
Bude se někomu stýskat???

Uvadá růže... snad bolest necítí.
Naposled pro ni měsíc zasvítí a svými paprsky pohladí
jí tvář.
Patří i růži svatozář???

Uvádá růže... snad netrpěla.
Snad jenom vánkem se nepatrně chvěla.

Uvadá růže... a po jejím květu už jen kapka rosy stéká.
To růže pláče, prosí... Za člověka...