Anotace: ... a tak mě napadlo něco k lidem, co jsou spoutáni láskou. Aneb o promarněných bezesných nocí některých z vás, kteří se topíte ve vlastním srdci :-))
+++++++++
Luna
+++++++++
Hladová po nevyřčených slovech,
přesto v noci ujídá noční oblohy.
Ve snech viníkům
snáší
pod
nohy
do
věznic
růže
+++++++++
Luna
+++++++++
Kolik dnů se pro ni promarnilo!
A konců v nedohlednu...
A kolik básníků pro ni složilo verše
a přešlo lávku, co připomíná její dlaně
tak bledé, přes všechnu vesmírnou krásu,
aby jen na pár chvil
směli
pro
ni
tančit
+++++++++
Jen zakrádají se noci.
Jen tiše oddávají se smutku.
S erbem vězně končí na hrázi onoho světa,
v rukou hořké nic a hltají světlo té.
Sní o tom, až vrhne jim k nohám
kvítky barvité,
až spasí jejich vinu
a odhodlá se
k toužebnému
+činu+
dokázal jsem prosedětcelý hodiny venku a koukat se na měsíc zabalenej do deky s termoskou horkýho čaje. chodíval jsem jsem domů až když mi bylo opravdu zima:-)
nikdy se mě nepodařilo nic napsat, fascinoval mě asi jako miliony lidí přede mnou, ale já k němu hleděl "jen" ohromenej krásou moci tajemství, kterou má.
tobě se to povedlo a já jako vždycky, když člověk musí zaplatit za něco co cám neumí, čestně platím . 100.
a děkuju za nás všechny, co se dívaj na měsíc a hledaj slova a budou je hledat:-) a nenajdou...
14.10.2005 15:42:00 | kulishak