Nehmotný zmatek

Rádio hrálo pohádky,
televize byla uzavřená výstava
A okno se stalo dveřmi
do tvého světa.

Organizovaný chaos ale nepřevládl.
Šli jsme totiž dál.
A já doma zapoměla možnosti,
spolu s kartáčkem na zuby.

- A přece nám dal někdo na vybranou. -

Spacáky zavřely otázky,
i všechny slova.
Zbyly jen obrázky.
- Tak se dívej. -

Úzkost byla ve vzduchu,
a tak větrání nepomáhalo.

Vždyť i bezhlavé postavičky
z čokolády,
nabyly němého výrazu
zněužitých žen.

Tak jak může svět pokračovat dál?