Neznám název

Tvá slova jako vždy krásná jsou,
opět mohu myšlenky své psát,
andělé Tobě rovniu nebudou.
Slibuji,že nebudu se bát.

Do anděla zbývá pouze kousek
-křídla sněhobílá scházejí.
do anděla zbývá pouze kousek
-červené vlásky pablesky házejí.

Nevědí-snad ani já-kým Ty jseš,
oheň a voda-poručníci Tví,
jsi napůl ďábel a jiná nebudeš,
však v rukách Tvých dokáží býti milostiví.

Avšak žádnou změnu nechci v Tobě,
taková jaká jsi zůstaň-
-nevinná jak malé robě,
přec silná býti nepřestaň!

Ty až vstoupíš Nebeskou tou branou,
k nohám plátky růže budou padat,
všichni omámeni čistoskvoucí pannou,
kdo pokloní se první,svatí budou se tam hádat.

Až stanu v pekle naproti trůnu
-a já vím že království Pekelné mě nemine-
Satanovi vysměji se:že má smůlu,
že jednou "Ona" přijde a jeho vláda pomine.

Vítr se Zemí-otec a matka Tvá,
po nich zdědilas všechny dobré věci
-po otci přísná a silná,po matce moudrá a přejivá.
Ty promluvíš a člověk cítí hřích na své pleci.

Až jednou při západu slunce budem státi
a jednou ta chvíle nastane,
obejmu Tě kolem ramen a budem spolu rozjímati,
jak lidé jednou-snad-procitnou a mír navždy povstane.