Anděl

ANDĚL

Červená, zelená, černá, bílá,
na stromě myšlenek jablka shnilá,
jablka shnilá a plná červů,
jednou vás potvory všecičky servu.

V hlavě mi svítí ta temná záře,
v zrcadle vidím zkroucené tváře.
Na tvářích úšklebek tak plný děsu,
houf lidí utíká od města k lesu.
Běží a běží a hrůzou křičí,
studený oheň vše kolem ničí.

Voda hoří, oheň hasí,
kdo mou duši spasí?
Všude je zmatek, všude je spěch,
kam jsem se dostal, kam jsem to vběh?

V tom Anděl přiletí, na tvář mě políbí,
vždyť já sem nepatřím, prryč jsou pochyby.
Anděl mě obejme a nese zpět,
jsi to Ty, můj květ.