Bolestí píši

Jen jednou stačí dlaň žiletkou obejmout,
rudá krev, božská síla do prachu pomalu odkapává

pro zlé vzpomínky,
za krásnou dívku a její srdce,
pro noční oblohu s hvězdami.

Jen bolest jenž v rukou se mi hřeje,
kreslím do prachu srdce, dávám Zemi své já,
dávám jí svůj život...

Až na nebi vyjde hvězda,
uprostřed jabloní zazvučí včelí roj,
na zem spadne noc,
z prachu vzejde sen,
ze snu malé krásné dítě,
s rukou od krve a s bolestí...