stesk z odloučení...
stesk z odloučení...
Bez cíle, cize bloudím po okolí,
přemlouvám čas, který ospale zívá,
a stesk můj v rozdrobenou touhu drolí,
má vzpomínka je ještě příliš živá...
Tvá nepřítomnost fyzicky až bolí,
odloučení mně vůbec neprospívá.
Jsem jako strašák na sklizeném poli,
kde jenom vítr smutnou píseň zpívá.
Den, týden, týden, den kyvadlem kývá
a drobné stesky stesku ukrajuje
vteřina každá, mrcha lenošivá.
Vím, štěstěna je často vrtošivá,
snít o lásce nás dvou mi dovoluje.
Sním o Tobě... Co jiného mi zbývá?
přemlouvám čas, který ospale zívá,
a stesk můj v rozdrobenou touhu drolí,
má vzpomínka je ještě příliš živá...
Tvá nepřítomnost fyzicky až bolí,
odloučení mně vůbec neprospívá.
Jsem jako strašák na sklizeném poli,
kde jenom vítr smutnou píseň zpívá.
Den, týden, týden, den kyvadlem kývá
a drobné stesky stesku ukrajuje
vteřina každá, mrcha lenošivá.
Vím, štěstěna je často vrtošivá,
snít o lásce nás dvou mi dovoluje.
Sním o Tobě... Co jiného mi zbývá?
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Už nějaký čas uplynul od doby co jsi báseň psala, možná už stesku zbylo míň a možná, že už nejsi sama. Přeju ať co hledáš najdeš a po čem toužíš ať se splní, něco za něco v životě vždycky je a životu jedno je, že lásky jsme plní:-).
16.11.2005 19:31:00 | grázlík